Psalo se 29.července, léta páně 2007. Za středověkou osadou Skryje, na pozemku uprostřed lesů, se usadilo rytířské tažení a založilo si tu tábor. Byla to rytířská družina krále Richarda I. Sešly se tu čtyři rytířské rody,které měly společný cíl-získat svatý grál!

Hned první večer musel každý panoš z rodu Normanů, Sasů, Keltů a Anglů slíbit věrnost svému králi a toto spečetit svým namočeným palcem v barvě modři na MEMORANDUM. Už nebylo cesty zpět.

Začalo rytířské klání, kdy cílem každého z panošů bylo získat co nejvíce grošů, za které pak mohl nakoupit nezbytně nutnou rytířskou výzbroj. Každý z rodů obsadil svoje území, své panství, vyvěsil svůj erb a vztyčil svoji vlajku.

Družiny začali čelit různým nástrahám.

Třetí den byl ve znamení ranhojičsvtí. Po celodenním ošetřování zlomenin, řezných ran, kříšení bezvědomých a šokovaných, když nad rytířským táborem padla tma někdo donesl zprávu o tom, že krajem prochází potulný trubadůr. Proto se naše odvážné družiny vydaly za ním do hlouby lesa. Nezískaly tam sice žádnou informaci o ztraceném svatém grálu, zato byly podarováni zpěvníky, které se jim náramně hodily při slavnostech ohně.

Den čtvrtý. Došly zásoby! Rytíři musí vyrazit na hon do lesů. Loví všechno. Medvědy, srny, jeleny, kance i zajíce.

Pátý den nás panoši musí přesvědčit o tom, že pro ně není problém rozdělat oheň, uvázat lodní či dračí uzel. Šlo o umění zálesáctví a vázání uzlů.

Dnes byl velký den! Proběhl velký rytířský turnaj! Nic nechybělo. Hod kladivem, jízda na koni ani střelba. A jako by toho nebylo dost jeden z panošů nám ukradl vlajku!

Den sedmý se do táborového ležení dostal mor. Je nutné ho na nějaký čas opustit a uchránit se nákaze. Vzhledem k horkému počasí se družina ubírá do nedaleké obce Drahonín, kde svá zmožená těla svlaží v prima bazénu. Po návratu do tábora již nákaza smrtelnou nemocí nehrozí, ovšem není co zakousnout. Královský kuchař musel tábor též opustit. A tak si každá družina připraví svoji vlastní večeři. Pře o nejlepší guláš!

Následující den si dopoledne všichni budoucí rytíři a rytířky osvojí práci s buzolou a mapou. To aby nás mohli odpoledne při orientačním běhu přesvědčit o svých schopnostech orientovat se v neznámém terénu. A taky v pohyblivosti, mrštnosti a odvaze neboť na konci je čekala lanová dráha…

Ze zápisníku rytíře: „Už jsme tu kolikátý den. Vystřídalo se nám všemožné počasí. Horko, déšť i noční mrazíky. Již proběhlo několik výpravných akcí, ale informace o svatém grálu žádné.“

Ze zápisníku rytíře: „Uvítali jsme návštěvníky z 20.stol., kteří nám udělali přednášku o boji zvaném 2.světová válka, měli i mnoho materiálů a ukázkových předmětů. Nechali nás vyzkoušet i jejich střelné zbraně.“

Ze zápisníku rytíře: „Král je již nevrlý. Nerozptýlí ho ani DOLOMITENMAN, hra ostrých mužů. Na zemi, ve vodě a ve vzduchu. Soutěže o nejpevnější lano se ani neúčastní. Je smutný a my nevíme jak dál…“

Ze zápisníku rytíře: „Naše prosby byly vyslyšeny. Včera večer, kdy většina rytířů zalehla ke spánku spravedlivých, noční hlídka zadržela nepřátelského posla s tajnou depeší pro rytíře Šardóna.“

Den 12. Celá družina se vydává na trestnou výpravu. Dobýt město a hrad rytíře Šardóna a získat mapu úkrytu sv. grálu. Na konci cesty se objeví tajemná postava, která nám sdělí: „Hrad i město jste sice dobyli, ale Karel španělský i rytíř Šardón utekli i se sv. grálem někam do své skrýše v okolních lesích, zde vám snad něco pomůže: MAPA.“

Následující den výprava odchází na zříceninu Víckov. Všichni jsme se vydrápali, až na samý vrchol, kde zřícenina stála (nebo aspoň to co z ní zbylo). Ovšem utkat se s králem španělským a nalézt svatý grál mohli jen ti dva nejlepší, Družina zvolila Kubu a Síriuse. Grál byl nalezen ve věži. Karel španělský a rytíř Šardón byli svrženi ze skály. Konečně jsme spatřili ten pověstný svatý grál, o kterém jsme tolik slyšeli. Radostně jsme se vydali na zpáteční cestu. To bude Richard I. koukat, co mu přinesem!

Večer byl slavnostní oheň. Král se svou družinou přebírá sv. grál. Všichni panoši jsou za svoji odvahu pasováni a povýšeni do cechu rytířů svatého grálu.

Den následující. Ještě než novopečení rytíři opustí místo, kde prožili tolik nového a nezapomenutelného, zaslouží si den oddychu a trochu zábavy. Král pozval do tábora kejklíře a komedianty.

Den poslední. Balíme, loučíme se, odjíždíme…. 

Prohlédněte si znovu fotky z tábora a zavzpomínejte na tu pohodu a krásné zážitky.